Příběh o Alfovi, mimozemšťanovi z planety Melmac, je fascinujícím a neobyčejným vyprávěním, které, ačkoliv není tradiční pohádkou, v sobě nese mnoho prvků, jež oslovují naši představivost stejně jako ty nejklasičtější bajky. Je to moderní „pohádka“ o srážce dvou světů, o přijetí odlišnosti a o tom, co znamená být rodinou, i když jeden její člen pochází z vesmíru. Alf, vlastním jménem Gordon Shumway, se stal ikonou osmdesátých let a jeho příběh dodnes rezonuje u generací diváků, kteří si zamilovali jeho sarkastický humor a nezdolnou chuť k jídlu – zejména pak k té kočičí.
Děj celé ságy začíná dramatickým, avšak pro diváka komickým, přistáním Alfovy vesmírné lodi přímo do garáže rodiny Tannerových v poklidném předměstí Los Angeles. Willie Tanner, jeho manželka Kate a jejich děti Lynn a Brian se náhle ocitají před nelehkým úkolem: ukrýt mimozemšťana před zvědavým světem, a především před vládními agenty, kteří by si z Alfa s největší pravděpodobností udělali pokusného králíka. Alf je typický Melmačan – malý, chlupatý, se čtyřmi žaludky a s láskou ke kočkám, které na Melmacu sloužily jako delikatesa. Tato jeho gastronomická preference se stává neustálým zdrojem humoru a napětí, neboť Tannerovi mají domácího mazlíčka, kočku jménem Lucky. Alfova osobnost je směsicí cynismu, chytrosti, nešikovnosti a překvapivé citlivosti. Často se dostává do potíží, ať už kvůli své zvědavosti, touze po jídle nebo nepochopení lidských zvyklostí. Přestože je jeho existence pro Tannenorovy neustálým zdrojem stresu a ohrožení, postupně se stává neoddělitelnou součástí jejich rodiny, učí je toleranci a lásce k tomu, co je odlišné.
Za zrodem této nezapomenutelné postavy stojí dvojice tvůrců: Paul Fusco, který Alfovi propůjčil hlas a ovládal loutku, a Tom Patchett. Společně vytvořili sérii, která se odvážně pustila do žánru sitcomu s prvky sci-fi a fantasy. Paul Fusco byl klíčovou postavou, která Alfovi vdechla život, a to nejen skrze hlas, ale i skrze mistrovskou loutkohereckou práci, která umožnila Alfovi vyjádřit širokou škálu emocí a gest. Jeho práce s loutkou byla tak přesvědčivá, že diváci brzy zapomněli, že se dívají na neživou postavu, a vnímali Alfa jako plnohodnotného člena hereckého obsazení. Seriál se natáčel za velmi specifických podmínek, aby loutka zůstala skrytá, což často znamenalo složité postupy a speciálně upravené kulisy, kde se Fusco mohl pohybovat pod pódiem nebo za nábytkem. Tato technická výzva však jen podtrhla genialitu celého projektu a přispěla k jeho jedinečnosti.
Úspěch původního seriálu, který se vysílal v letech 1986 až 1990, vedl k několika dalším projektům, které rozšířily Alfův vesmír. Fanoušci si pamatují především animovaný seriál „ALF: The Animated Series“, který se odehrával před událostmi původního sitcomu a ukazoval Alfův život na planetě Melmac před jejím zničením. Tento prequel nabídl pohled na Melmacovu kulturu, zvyky a na Alfovu rodinu a přátele, čímž dodal postavě hloubku a pozadí. Po kontroverzním cliffhangerovém konci původního seriálu, kde je Alf zajat vládními agenty, přišel v roce 1996 televizní film „Project: ALF“. Ten měl za cíl uzavřít Alfův příběh a ukázat jeho osud po zajetí, i když jeho přijetí nebylo tak vřelé jako u původní série. Alf se objevil i v několika reklamách a v roce 2004 měl dokonce svou vlastní talk show s názvem „ALF’s Hit Talk Show“, která sice neměla dlouhého trvání, ale potvrdila jeho status popkulturní ikony. V posledních letech se také objevily diskuse o možném restartu nebo pokračování, což svědčí o trvalé popularitě a potenciálu, který Alfův příběh stále má.
A jak by mohla vypadat omalovánka s motivy této pohádky? Byla by to bezpochyby radostná a humorná záležitost, plná ikonických scén a postav. Na stránkách by se určitě objevil Alf v nejrůznějších pózách – jak se snaží sníst kočku Lucky, jak s Willieho pomocí opravuje vesmírnou loď, nebo jak se schovává před sousedy Ochmonekovými pod stolem. Nechyběly by ani portréty celé rodiny Tannerových: starostlivého Willieho, pragmatické Kate, dospívající Lynn a malého Briana, který je Alfovým nejlepším kamarádem. Jedna stránka by mohla zobrazovat Alfa, jak se pokouší vařit v kuchyni, což by vedlo k nezapomenutelnému nepořádku, zatímco na jiné by mohl telefonovat se svými mimozemskými přáteli. Další motivy by mohly zahrnovat Alfa hrajícího na ukulele, sledujícího televizi se svým oblíbeným jídlem v ruce, nebo se pokoušejícího pochopit složité lidské zvyky, jako je například Vánoce nebo Halloween. Omalovánka by mohla obsahovat i stránky s citáty, například „Žádný problém není tak velký, aby se nedal sníst.“ nebo „Ha!“, které by děti mohly vybarvit a zároveň si připomenout Alfův jedinečný humor. Vizuální styl by byl karikaturní a přátelský, s jasnými a silnými obrysy, aby se snadno vybarvovaly i ty nejmenší detaily. Mohly by se objevit i prvky z planety Melmac, například Alfova vesmírná loď, nebo futuristické krajiny z animovaného seriálu, které by dodaly omalovánce další rozměr fantazie. Taková omalovánka by nejen bavila, ale také by připomínala důležité poselství o přátelství, přijetí a rodinných poutech, které jsou srdcem Alfova příběhu, ať už ho vnímáme jako sitcom, nebo jako moderní pohádku.