Svět české dětské literatury je bohatý na postavy, které se nesmazatelně zapsaly do srdcí několika generací čtenářů i diváků. Mezi tyto nesmrtelné hrdiny patří bezesporu i laskavý a poněkud roztržitý Čaroděj Modromír, výtvor geniálního spisovatele Václava Čtvrtka. Jeho příběhy, plné modré barvy, jemné magie a lidského tepla, nabízejí dětem i dospělým únik do světa, kde dobro vždy zvítězí, byť občas s drobnými, úsměvnými komplikacemi. Modromír není typickým mocným čarodějem, který by porážel draky či temné síly; spíše je to laskavý soused s kouzelnými schopnostmi, který s radostí pomáhá těm, kdo to potřebují, a to je právě to, co ho činí tak výjimečným a milovaným.
Základní premisa pohádkových příběhů o Modromírovi je jednoduchá, avšak neuvěřitelně podmanivá. Hlavní hrdina, Čaroděj Modromír, obývá modrou věž, která se tyčí k nebi kdesi uprostřed malebné krajiny. Jak už jeho jméno napovídá, modrá barva je pro něj klíčová – nosí modrý plášť, modrý klobouk a jeho kouzla jsou často provázena modrými jiskrami či efekty. Modromír je bytostně dobrý, moudrý a spravedlivý, ale také občas trochu nešikovný a zapomnětlivý, což vede k mnohým komickým situacím. Jeho pomocníci, často mluvící zvířata jako havran či kocour, mu pomáhají udržovat pořádek a připomínají mu důležité věci.
Děj jednotlivých epizod se obvykle točí kolem nějakého problému, který trápí obyvatele okolní vesnice nebo blízkého panství. Může jít o sucho, špatnou úrodu, nemocné zvíře, nespravedlivé jednání lakomého hraběte či pouhou dětskou starost. Modromír, ačkoliv by se mohl soustředit na složitější kouzla, se s velkou ochotou ujímá těchto zdánlivě malých, ale pro lidi důležitých úkolů. Jeho kouzla nejsou vždy prvoplánově úspěšná; někdy se něco pokazí, jindy se výsledek dostaví jinou, než očekávanou cestou, ale vždy nakonec vede k dobrému konci. Například místo deště může přivolat mraky plné jahod, nebo místo aby zkrotil zlobivého koně, promění ho na chvíli v beránka. Právě tyto drobné odchylky a laskavý humor dělají z Modromíra postavu, se kterou se děti snadno ztotožní a která je baví.
Za zrodem Čaroděje Modromíra stojí jeden z nejvýznamnějších českých autorů dětské literatury, Václav Čtvrtek (vlastním jménem Václav Cafourek, 1911–1976). Jeho literární dílo je obrovské a zahrnuje desítky knih, které se staly klasikou. Čtvrtek měl jedinečný talent pro vyprávění příběhů, které jsou plné fantazie, laskavého humoru a často i skrytých morálních ponaučení, aniž by působily didakticky. Jeho jazyk je bohatý, hravý a přístupný dětem, přestože si zachovává uměleckou hodnotu. Kromě Modromíra stvořil i takové ikonické postavy jako Rumcajs, Manka a Cipísek, Křemílek a Vochomůrka, Maková panenka či Víla Amálka. Václav Čtvrtek dokázal do svých pohádek vnést atmosféru starých českých bájí a pověstí, propojit je s přírodou a dát jim nadčasový rozměr. Jeho dílo je dodnes zdrojem inspirace a radosti pro nové generace.
Příběhy Čaroděje Modromíra se dočkaly velmi úspěšné a dodnes oblíbené televizní adaptace v podobě večerníčku, který se vysílal pod názvem „O Modrém Hrnci“. Tento animovaný seriál z roku 1973, režírovaný Vladimírem Pilařem a s nezaměnitelným vypravěčským hlasem legendárního herce Karla Högera, se stal nedílnou součástí dětství mnoha Čechů a Slováků. Krátké, desetiminutové epizody dokonale zachytily kouzlo Čtvrtkových příběhů – Modromírovu laskavost, jeho modrou věž, modrý hrnec, který hrál v seriálu klíčovou roli, a jeho snažení pomáhat lidem. Animace byla na svou dobu velmi zdařilá, s jednoduchými, ale výraznými postavami a atmosférickými scenériemi. Seriál „O Modrém Hrnci“ je ukázkovým příkladem toho, jak lze literární předlohu citlivě a s úctou převést na obrazovku, a přestože od jeho vzniku uplynulo mnoho let, jeho kouzlo nevyprchalo a je stále pravidelně reprízován, čímž si získává nové a nové fanoušky.
Pohádkový svět Čaroděje Modromíra přímo vybízí k vytvoření omalovánek, které by dětem umožnily ponořit se do něj a dát mu vlastní barevnou podobu. Omlovánky by mohly nabízet širokou škálu motivů, od portrétů samotného Modromíra až po detailní scény z jeho dobrodružství. Na stránkách by neměl chybět Čaroděj Modromír v jeho modrém plášti a špičatém klobouku, s dlouhým bílým vousem a laskavým úsměvem, možná s kouzelnou hůlkou v ruce nebo s otevřenou knihou kouzel. Děti by si mohly vymalovat jeho modrou věž s cimbuřím a oknem, z něhož vyhlíží, nebo jeho kouzelný modrý hrnec, z něhož vycházejí nejrůznější překvapení. Dále by se objevily postavy jeho zvířecích pomocníků – chytrého havrana sedícího na Modromírově rameni nebo hravého kocoura.
Omalovánky by mohly také zobrazovat vesnické scenérie s chaloupkami, poli a lesy, kde Modromír pomáhá lidem. Děti by mohly vymalovat sedláky při práci, veselé děti hrající si na návsi, nebo třeba i zlobivého hraběte v jeho honosném zámku. Zvlášť zajímavé by byly stránky zachycující Modromírova kouzla – padající jahody místo deště, zvířata, která na chvíli změnila podobu, nebo kouzelné předměty vznášející se ve vzduchu. Kontury by byly jasné a dostatečně silné, aby usnadnily vybarvování i menším dětem, a plochy k vybarvení dostatečně velké. Některé stránky by mohly obsahovat jednoduché úkoly, jako například „najdi všechny modré předměty“ nebo „spoj tečky a odhal, co Modromír vyčaroval“. Takové omalovánky by nejen rozvíjely dětskou kreativitu a jemnou motoriku, ale také by prohlubovaly jejich vztah k této milé české pohádce a jejímu laskavému hrdinovi.