Pohádkový svět Krtečka, malé, dobrosrdečné a zvídavé postavičky s červeným nosem a velkýma očima, je neodmyslitelnou součástí českého kulturního dědictví a miláčkem dětí i dospělých po celém světě. Od svého vzniku v polovině 20. století si Krteček získal srdce milionů diváků svou něžností, vynalézavostí a univerzálním poselstvím přátelství a lásky k přírodě. Je to postava, která překračuje jazykové bariéry, neboť její příběhy jsou vyprávěny převážně beze slov, pouze s pomocí citoslovcí a zvuků, což jí dodává nadčasovou a globální srozumitelnost.
Za zrodem této ikonické postavy stojí geniální český animátor a ilustrátor Zdeněk Miler (1921–2011). Miler, absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, začal svou kariéru ve filmových ateliérech Baťa ve Zlíně a později se stal klíčovou osobností studia Bratři v triku. Myšlenka na Krtečka se zrodila v roce 1956, kdy dostal za úkol vytvořit edukační film pro děti o tom, jak se zpracovává len. Miler se chtěl vyhnout didaktickému a moralizujícímu tónu a hledal postavičku, která by děti přirozeně zaujala. Inspirace přišla během procházky v lese, kde zakopl o krtinu. V tu chvíli si uvědomil, že právě krtek, zvíře žijící pod zemí a málo známé dětem, by mohl být ideálním hrdinou. První díl, „Jak Krtek ke kalhotkám přišel“, měl premiéru v roce 1957 a okamžitě sklidil obrovský úspěch. Nejenže si získal diváky, ale byl oceněn i na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, což odstartovalo jeho mezinárodní slávu. Milerova pečlivá ruční animace, smysl pro detail a schopnost vdechnout postavám život bez zbytečných dialogů, vytvořily z Krtečka fenomén, který přetrval desetiletí.
Pohádkové příběhy o Krtečkovi nejsou založeny na jedné ucelené dějové lince, nýbrž na sérii krátkých, samostatných epizod, z nichž každá přináší nové dobrodružství a často i ponaučení. Hlavním hrdinou je samozřejmě Krteček, zvídavý a pracovitý tvoreček, který se se svými kamarády – myškou, zajíčkem, ježečkem, žabkou nebo ptáčkem – pouští do nejrůznějších aktivit. Ať už se jedná o stavbu auta, let do vesmíru, hledání ztraceného kamaráda, či prosté radosti ze života v přírodě, Krteček se vždy snaží pomáhat a řešit problémy s laskavostí a vynalézavostí. Děj je obvykle jednoduchý a snadno srozumitelný i těm nejmenším divákům. Často se opakuje schéma, kdy Krteček narazí na nějaký problém nebo výzvu, a s pomocí svých přátel nebo vlastního důvtipu ji úspěšně překoná. Klíčové je, že Krteček nikdy nepoužívá násilí, vždy se snaží najít mírové řešení a klade důraz na spolupráci a přátelství. Jeho příběhy jsou plné pozitivních emocí, radosti z objevování a lásky k okolnímu světu, což z nich činí ideální materiál pro výchovu dětí k empatii, pracovitosti a úctě k přírodě. Typickým příkladem je díl „Krtek a autíčko“, kde si Krteček postaví vlastní vozidlo, nebo „Krtek a raketa“, kde prozkoumává vesmír. Všechny tyto příběhy jsou prodchnuty jemným humorem a poetikou, která je typická pro Milerovu tvorbu.
Od prvního dílu „Jak Krtek ke kalhotkám přišel“ vzniklo přes šedesát animovaných filmů a epizod, které se liší délkou i tématem. Většina z nich jsou krátkometrážní snímky určené pro večerníčky, ale existují i delší speciály. Produkce Krtečka se táhla po několik desetiletí, od padesátých let až do počátku 21. století, což svědčí o jeho trvalé popularitě. Přestože Zdeněk Miler postupně předával režisérskou štafetu svým spolupracovníkům, vždy dohlížel na to, aby si Krteček zachoval svůj původní charakter a kvalitu. Krteček se stal jedním z nejúspěšnějších exportních artiklů české kultury. Získal si obrovskou popularitu v zemích jako Japonsko (kde je znám jako „Mole“), Německo, Rakousko, Polsko, Rusko a mnoho dalších. Jeho příběhy byly dabovány do mnoha jazyků, ale nejčastěji se vysílají v původní verzi s minimem dialogů, což jen podtrhuje jejich univerzálnost. V posledních letech se objevily i nové, mezinárodní koprodukce, například „Krtek a Panda“, které se snaží navázat na odkaz původní série, i když puristé často preferují Milerovu originální tvorbu pro její nezaměnitelnou atmosféru a kouzlo. Krteček je zkrátka fenomén, který se stal součástí dětství několika generací a jeho odkaz žije dál prostřednictvím opakovaných televizních vysílání, knih a merchandisingu.
Omalovánka s motivy Krtečka by byla ideálním doplňkem pro každého malého fanouška této postavičky a skvělým nástrojem pro rozvoj kreativity a jemné motoriky. Představte si knihu plnou černobílých ilustrací, které by věrně kopírovaly Milerův originální styl. Na každé stránce by se objevoval Krteček v různých situacích a s různými přáteli. Například by zde mohla být scéna, kde Krteček kope svou noru, s lopatou v ruce a s hromádkou hlíny vedle sebe. Další stránka by mohla zobrazovat Krtečka na louce plné rozkvetlých květin, s motýlem poletujícím nad hlavou a sluníčkem na obloze. Nechyběly by ani jeho kamarádi: usměvavá myška s kouskem sýra, zajíček s mrkví, ježeček nesoucí jablko na hřbetě nebo žabka sedící na leknínu u rybníčku. Omalovánka by mohla zahrnovat i ikonické scény z jednotlivých dílů, například Krtečka za volantem jeho červeného autíčka, Krtečka v raketě letící k měsíci, nebo Krtečka s deštníkem v dešti. Obrysy by byly silné a jasné, aby se dětem snadno vybarvovalo a aby nepřetahovaly. Plochy k vybarvování by byly dostatečně velké i pro malé ručičky. Kromě hlavních postav a předmětů by omalovánka obsahovala i přírodní prvky jako stromy, keře, houby, kameny, mraky a ptáčky, což by dětem umožnilo procvičit si barvy a poznávat okolní svět. Mohly by být přidány i jednoduché edukační prvky, například čísla k přiřazování barev nebo krátké popisky k obrázkům, které by povzbuzovaly k vyprávění příběhů. Celkově by omalovánka s Krtečkem byla veselá, pozitivní a inspirovala by děti k radosti z tvorby a objevování.