Svět animovaných pohádek je plný nezapomenutelných postav, avšak jen málokterá se dokázala vtisknout do srdcí diváků napříč generacemi a kulturami tak silně jako malý hrdina z českých luhů a hájů – Krtek. Tato postavička, vytvořená geniálním animátorem Zdeňkem Milerem, není jen obyčejným hrdinou dětských příběhů; je to symbol laskavosti, zvídavosti, přátelství a nezdolné chuti objevovat svět kolem sebe. Jeho příběhy, plné něžného humoru a jednoduchých životních pravd, se staly nadčasovou klasikou, která i po desetiletích oslovuje nové a nové generace dětí.
Postava Krtečka se zrodila z pera a mysli jednoho z nejvýznamnějších českých animátorů, Zdeňka Milera. Bylo to v roce 1956, kdy dostal za úkol vytvořit edukační film pro děti o výrobě plátěných kalhot. Miler si nepřál kopírovat Disneyho styl a hledal originálního, laskavého a srozumitelného hrdinu, který by dokázal komunikovat i bez složitých dialogů. Procházel se lesem a náhodou zakopl o krtčí hromádku, a v tu chvíli se zrodil nápad – malý, zvědavý krtek, který by se stal průvodcem dětí světem. Tento moment dal vzniknout prvnímu a dodnes nejslavnějšímu dílu, „Jak Krtek ke kalhotkám přišel“, který okamžitě získal mezinárodní uznání a stal se základním kamenem celého fenoménu. Milerova filozofie spočívala v jednoduchosti, srozumitelnosti a vizuální kráse, což umožnilo Krtkovi překonat jazykové bariéry a oslovit diváky po celém světě. Jeho příběhy jsou zrcadlem dětského světa – plné radosti z objevování, malých starostí a velkých přátelství.
Děj jednotlivých epizod Krtečka se točí kolem jeho každodenních dobrodružství v přírodě. Ačkoli první díl, „Jak Krtek ke kalhotkám přišel“, je nejznámější a představuje Krtka jako vynalézavého tvora, který s pomocí svých lesních přátel – myšky, ježka, zajíce, žabky a ptáčků – shání len, zpracovává ho a nechává si ušít vysněné kalhotky s velkými kapsami, většina dalších dílů má volnější strukturu. Krtek je neúnavný objevitel a pomocník. Často se setkává s novými předměty, které ho fascinují a které se snaží pochopit nebo využít. Může to být například autíčko, které se snaží opravit, raketa, se kterou se vydává do vesmíru, nebo obyčejná žvýkačka, která mu způsobí pořádné trampoty. Krtek neustále něco staví, zkoumá, opravuje nebo se učí novým dovednostem. Vždy je obklopen svými kamarády, se kterými sdílí radosti i starosti. Tyto příběhy, často bez jakéhokoli mluveného slova, pouze s charakteristickými zvuky a Milerovou hudbou, zdůrazňují důležitost přátelství, vzájemné pomoci a laskavosti. Krtek nikdy nikoho nenechá ve štychu a vždy se snaží najít řešení každého problému, což z něj činí vzor pro malé diváky.
Od svého prvního uvedení v roce 1957 se Krtek stal hvězdou více než padesáti krátkých animovaných filmů a několika dlouhometrážních snímků. Právě krátké epizody jsou však tím, co si většina lidí vybaví. Tyto filmy se vyznačují Milerovým nezaměnitelným vizuálním stylem – jednoduché, ale precizní kresby, syté barvy a plynulá animace, která dává postavám život. Kromě původních českých dílů vznikla i řada koprodukcí, které pomohly Krtečkovi dobýt svět. Jeho popularita je obzvláště silná v zemích jako Japonsko, Německo nebo Rakousko, kde se stal pevnou součástí dětské kultury. Důvodem je právě absence složitých dialogů; Krtek komunikuje gesty, mimikou a jednoduchými citoslovci („Jé!“, „Ach!“, „Tadá!“), což umožňuje dětem z celého světa porozumět jeho příběhům bez potřeby překladu. Tento univerzální jazyk emocí a akce je klíčem k jeho nadčasovému úspěchu. I v moderní době, kdy se na obrazovkách objevují stále složitější a technologicky pokročilejší animace, si Krtek udržuje své místo a jeho příběhy jsou stále vysílány a vydávány na DVD či streamovacích platformách, čímž oslovuje další a další generace. Milerovo dílo tak zůstává živé a relevantní i desítky let po svém vzniku.
Představme si omalovánku s motivy Krtečka, která by dokonale vystihovala jeho svět a zároveň poskytovala dětem prostor pro kreativitu. Na titulní straně by samozřejmě nesměl chybět usměvavý Krtek, vykukující z krtčí hromádky, s rýčem v ruce a s jiskrou zvědavosti v očích. Uvnitř by se střídaly různé scény z jeho dobrodružství. Jedna stránka by mohla zachycovat Krtečka, jak se snaží sestavit své autíčko, obklopený nářadím a s výrazem soustředění. Děti by mohly vymalovat barvy karoserie, kolečka a drobné detaily nářadí. Další scéna by mohla být idylická: Krtek sedí na louce plné rozkvetlých květin, vedle něj Myška s úsměvem, Zajíček s mrkví a Ježek s jablkem na zádech. Tato scéna by nabízela bohaté možnosti pro vymalování nejrůznějších odstínů zelené pro trávu, pestrých barev pro květiny a charakteristických barev pro zvířátka. Nechyběla by ani scéna z prvního dílu, kde Krtek s pomocí ptáčků a sluníčka pěstuje len, nebo scéna, kde se snaží vyprostit z lepkavé žvýkačky, což by mohlo být zobrazeno s trochou komického napětí. Důležité by bylo, aby linky byly silné a jasné, aby se malým dětem dobře vybarvovalo, a aby plochy k vymalování byly dostatečně velké. Každá stránka by mohla mít i jednoduchý popisek, například „Krtek a jeho kamarádi“ nebo „Krtek na výletě“, což by pomohlo dětem identifikovat scénu a rozvíjet slovní zásobu. Taková omalovánka by nejen rozvíjela jemnou motoriku a kreativitu, ale také by děti seznamovala s přírodou a s hodnotami, které Krtek ztělesňuje.
Krtek je více než jen animovaná postavička; je to kulturní fenomén, který po generace učí děti hodnotám přátelství, zvídavosti a nezdolné vůle. Zdeněk Miler stvořil dílo, které překonalo čas i hranice, a jeho malý hrdina s velkým srdcem zůstává trvalou součástí dětských vzpomínek a snů po celém světě. Jeho příběhy nám připomínají, že i ty nejjednodušší věci v životě mohou přinést největší radost a že s trochou vynalézavosti a dobrými přáteli se dá překonat každá překážka.