Ve světě dětských televizních pořadů existuje jen málo fenoménů, které by vzbudily tolik pozornosti a zároveň lásky jako „Teletubbies“. Tento britský televizní seriál, určený pro batolata a předškoláky, se stal ikonou konce 90. let a dodnes si udržuje své místo v srdcích mnoha generací. I když se nejedná o klasickou pohádku s princi a princeznami, jeho kouzelný svět, laskavé postavy a opakující se děj vytvářejí vlastní unikátní „pohádkový“ zážitek, který je plný radosti, učení a objevování.
Za zrodem tohoto neobyčejného světa stojí britská televizní producentka Anne Wood, která je známá svou prací na inovativních dětských pořadech. Společně se scenáristou Andrewem Davenportem vytvořila koncept, který měl oslovit nejmladší diváky na jejich vlastní úrovni. Cílem bylo vytvořit pořad, který by reflektoval rané fáze dětského vývoje – od prvních slov, přes opakování, až po objevování světa skrze smysly. Anne Wood si uvědomovala, že pro batolata je klíčová jednoduchost, laskavost a předvídatelnost, a právě na těchto pilířích Teletubbies postavila. První epizoda se na obrazovkách BBC objevila v březnu 1997 a okamžitě si získala srdce dětí po celém světě, i když u dospělých vyvolala řadu diskusí.
Děj „Teletubbies“ se odehrává v idylickém, barevném a fantazijním prostředí zvaném Teletubbyland. Tato krajina je charakteristická svými vlnícími se zelenými kopci, pestrobarevnými květinami a přátelskými králíky, kteří volně pobíhají. Srdcem Teletubbylandu je velký, kulatý dóm, který slouží jako domov čtyř hlavních postav. Tyto postavy jsou: Tinky Winky (fialový, s trojúhelníkovou anténou a červenou taškou), Dipsy (zelený, s rovnou anténou a černobílým kloboukem), Laa-Laa (žlutá, s kudrnatou anténou a oranžovým míčem) a Po (červená, s kruhovou anténou a koloběžkou). Každý Teletubby má na břiše televizní obrazovku, která se magicky zapne, aby přehrála krátký film z reálného světa, ukazující děti při různých aktivitách. Jejich dny jsou naplněny hrami, tancem, objímáním, jedením Tubby Custard (pudinku) a Tubby Toastu (toustů) a interakcí s vysavačem Noo-noo, který je uklízí. Nad vším bdí usměvavé slunce s tváří miminka a z půdy vykukují hlasové trumpety, které předávají zprávy a podněty k aktivitám. Repetitivní povaha a jednoduchý jazyk pomáhají dětem učit se a rozpoznávat vzorce.
Původní série „Teletubbies“ běžela v letech 1997 až 2001 a stala se celosvětovým fenoménem, přeloženým do desítek jazyků a vysílaným ve více než 120 zemích. Její úspěch vedl k obrovskému prodeji hraček, knih a dalších produktů. V roce 2015 se Teletubbies dočkaly úspěšného rebootu, který přinesl nové epizody s modernější grafikou, ale zachoval si původního ducha a laskavost. Tato nová série pokračovala až do roku 2018 a znovu oslovila novou generaci dětí. V roce 2022 pak streamovací služba Netflix uvedla další sérii, která potvrdila trvalou popularitu a nadčasovost těchto barevných postaviček. Kromě televizních seriálů vznikly také DVD, hudební alba a dokonce i divadelní představení, která přenášela kouzlo Teletubbies do živého kontaktu s diváky. Jejich vliv na ranou dětskou televizi je nezpochybnitelný, a to jak z hlediska pedagogického, tak kulturního.
Představme si omalovánku s motivy „Teletubbies“. Byla by to knížka plná radosti a jednoduchosti, přesně tak, jak je tomu v seriálu. Na každé stránce by na děti čekaly jasné, silné obrysy, ideální pro malé ruce, které se teprve učí držet pastelky. Mohly by tam být obrázky Teletubbies, jak tancují v kole na zelených kopcích, objímají se navzájem nebo se krmí Tubby Custardem a Tubby Toastem. Jedna stránka by mohla zobrazovat Tinky Winkyho s jeho červenou taškou, jiná Laa-Laa s jejím oranžovým míčem. Nechyběly by ani scény s usměvavým Baby Sunem, který vykukuje z mraků, nebo s přátelským vysavačem Noo-noo, jak uklízí dům. Děti by mohly vybarvit pestrobarevné květiny v Teletubbylandu, zelené kopce, modrou oblohu a samozřejmě i samotné Teletubbies v jejich ikonických barvách – fialové, zelené, žluté a červené. Kniha by mohla obsahovat i jednoduché úkoly, jako je spojování teček, aby se objevil tvar antény Teletubbies, nebo krátké popisy, které by povzbuzovaly děti k pojmenování barev a předmětů, čímž by se omalovánka stala nejen zábavou, ale i jemným nástrojem pro rozvoj.