Pohádkové příběhy mají v české kultuře nezastupitelné místo, a jedním z klenotů, který se předává z generace na generaci, je bezesporu vyprávění s názvem „U nás na farmě?“. Tato dojemná a zároveň dobrodružná pohádka, ačkoliv se v reálném světě nevyskytuje a je pro účely tohoto článku fiktivní, si ve smyšleném světě získala srdce milionů dětí i dospělých. Její kouzlo spočívá v jednoduchosti, hlubokém poselství a nezapomenutelných postavách, které prožívají svá malá i velká dobrodružství uprostřed idylického venkovského života. Příběh o přátelství, odvaze a síle společenství na jedné malé, ale živé farmě, se stal synonymem pro hodnoty, které jsou v dětské literatuře ceněny nade vše.
Za zrodem tohoto milovaného příběhu stojí fiktivní autorka Anna Nováková, jejíž jméno je v Čechách synonymem pro laskavou a moudrou dětskou literaturu. Anna Nováková, narozená v roce 1925 v malé vesnici na Vysočině, strávila své dětství obklopena přírodou a zvířaty, což se stalo její nevyčerpatelnou studnicí inspirace. Její rané dětství na farmě, kde pozorovala každodenní život zvířat a naslouchala příběhům starých sedláků, v ní probudilo hlubokou lásku k venkovu a jeho obyvatelům. Vystudovala pedagogiku a po několik let působila jako učitelka v mateřské škole, kde si uvědomila, jak důležité je pro děti vyprávět příběhy, které nejen pobaví, ale i poučí a pohladí po duši. „U nás na farmě?“ napsala v roce 1965 a okamžitě se stala bestsellerem. Její styl je charakteristický jednoduchým, ale poetickým jazykem, který dokáže oslovit jak nejmenší čtenáře, tak i jejich rodiče. Nováková mistrně oživila zvířecí postavy, vdechla jim lidské vlastnosti a emoce, čímž vytvořila svět, ve kterém se děti snadno ztotožní s hrdiny a prožívají s nimi každou radost i starost. Její dílo je oslavou prostého života, přírody a mezilidských (či mezizvířecích) vztahů.
Příběh „U nás na farmě?“ nás zavádí na malebnou a rušnou farmu, kde žije spousta zvířátek v harmonickém soužití. Hlavními hrdiny jsou zvídavé a dobrosrdečné prasátko Kvík, moudrý a statečný pes Baryk a na první pohled trochu odtažitá, ale ve skutečnosti starostlivá kočka Micka. Každé ráno na farmě začíná s východem slunce, kdy se všechna zvířata probouzí do nového dne plného práce a her. Jednoho slunného dopoledne však farmu zasáhne nečekaná událost – zmizí malé, sotva vylíhnuté kuřátko jménem Píp. Píp, které se rádo toulalo za motýly, se ztratilo a jeho maminka slepice je zoufalá. Celá farma se ponoří do smutku a starostí. Kvík, který si s Pípem hrál jen chvilku předtím, se cítí zodpovědný a rozhodne se, že Pípa musí najít. Baryk, věrný přítel a ochránce farmy, se k němu okamžitě připojí. Micka, která zpočátku předstírá nezájem, se nakonec přidá také, neboť její kočičí srdce jí nedovolí nechat přátele v nesnázích. Společně se vydávají na dobrodružnou výpravu. Jejich cesta je plná překážek a nečekaných setkání. Procházejí polem, kde se musí vyhnout zrádnému bažinovému jezírku, a okrajem lesa, kde potkávají mrzutou, ale nakonec nápomocnou starou sovu, která jim poradí, kam se Píp mohl zatoulat. Musí také přelstít lstivou lišku, která se snaží využít jejich starostí ve svůj prospěch, ale Barykova chytrost a Kvíkova nečekaná odvaha ji zaženou pryč. Během cesty se učí spoléhat jeden na druhého, překonávají své strachy a objevují sílu svého přátelství. Kvíkova zvědavost je vede kupředu, Barykova síla je chrání a Mickina mrštnost jim pomáhá překonávat složité překážky. Nakonec, po dlouhém hledání, objeví Pípa uvězněného ve staré, opuštěné studni, kam spadl při honbě za motýlem. Studna není hluboká, ale Píp je příliš malý, aby se dostal ven sám. Společnými silami – Kvík ryl rypáčkem, Micka se drápky přidržovala stěny a Baryk svou silou vytahoval lana – se jim podaří Pípa zachránit. Úspěšně se vracejí na farmu, kde jsou vítáni jako hrdinové. Farmářka i všechna zvířata jsou šťastná, že je Píp v bezpečí. Příběh končí radostným shledáním a uvědoměním si, že i ti nejmenší z nás mohou být důležití a že přátelství a spolupráce dokážou překonat jakoukoliv překážku. Morální poselství pohádky je jasné: odvaha, obětavost a síla přátelství jsou ty největší poklady.
Popularita „U nás na farmě?“ přirozeně vedla k několika adaptacím, které příběh přenesly z knižních stránek na filmová plátna a televizní obrazovky, čímž ho představily novým generacím diváků. První a dodnes nejvíce ceněnou adaptací je celovečerní animovaný film z roku 1985 s názvem „Kvík a ztracené kuřátko“. Tento film, vytvořený klasickou ruční animací, věrně zachytil ducha původní knihy. Režisérka Marie Dvořáková a její tým animátorů vdechli Kvíkovi, Barykovi, Micce a ostatním zvířátkům život s neuvěřitelnou péčí a citem. Film byl chválen pro svou nádhernou výtvarnou stránku, dojemnou hudbu a především pro vynikající herecké výkony dabérů, kteří postavám propůjčili nezapomenutelné hlasy. „Kvík a ztracené kuřátko“ se stal okamžitou klasikou, která je dodnes pravidelně vysílána během vánočních svátků a patří k neodmyslitelné součásti dětství mnoha Čechů. Jeho poselství o přátelství a odvaze rezonovalo s diváky všech věkových kategorií a film získal řadu ocenění na mezinárodních festivalech. V roce 2012 pak vznikl moderní počítačově animovaný televizní seriál s názvem „Dobrodružství z naší farmy“. Tato adaptace, určená primárně pro mladší diváky, rozšiřuje původní příběh o nové epizody a postavy, přičemž si zachovává základní hodnoty a atmosféru Novákové díla. Seriál, který se zaměřuje na kratší, epizodické příběhy, kde zvířátka řeší různé každodenní problémy na farmě, získal si popularitu díky své dynamické animaci a vtipným dialogům. Ačkoliv se někteří puristé drželi klasické animace, „Dobrodružství z naší farmy“ úspěšně představilo Kvíka a jeho přátele nové generaci dětí, které si je zamilovaly pro jejich nezdolného ducha a laskavá srdce. Obě adaptace, každá svým způsobem, přispěly k upevnění postavení „U nás na farmě?“ jako jedné z nejmilovanějších českých pohádek.
Představte si omalovánku, která přenese děti přímo do srdce farmy Anny Novákové. Na jejím obalu by zářily usměvavé tváře hlavních hrdinů – rozpustilé prasátko Kvík, s hrdým výrazem a očima plnýma zvědavosti, statečný pes Baryk, s laskavým pohledem a věrně vyceněnými zuby, a elegantní kočka Micka, která s jemným úsměvem sedí vedle nich. Na Barykově hlavě by hrdě sedělo zachráněné kuřátko Píp, které se vesele usmívá. Celý obal by byl plný jasných barev a naznačoval by radost a dobrodružství, které čeká uvnitř. Po otevření by se dětem naskytl svět plný detailních, ale zároveň jednoduše a srozumitelně nakreslených scén, ideálních pro malé ruce a jejich pastelky. První stránky by představovaly jednotlivé postavy: Kvíka válejícího se v blátě s blaženým výrazem, Baryka hlídajícího ovce s ostražitým pohledem, Micku spící na hromadě sena s elegantně stočeným ocáskem, a Pípa, jak se snaží chytit motýla. Dále by následovaly scény z děje pohádky, které by děti mohly vybarvit podle své fantazie, nebo se nechat inspirovat filmovými adaptacemi. Jedna stránka by mohla zobrazovat zvířátka, jak se radí, kam se Píp mohl ztratit, se starostlivými výrazy. Další by zachycovala jejich putování přes rozkvetlou louku, kde by děti mohly vybarvit stovky květin. Následovaly by scény setkání se starou sovou, sedící na větvi starého dubu, nebo napínavý okamžik, kdy Baryk přelstí lišku u lesní pěšiny. Samozřejmě by nechyběla ani klíčová scéna záchrany Pípa ze studny, kde by se Kvík, Baryk a Micka obětavě snažili, a Píp by vyděšeně koukal nahoru. Kromě hlavních postav by omalovánka obsahovala i stránky s dalšími farmářskými zvířaty a typickými venkovskými scenériemi: farmářku dojí krávu, hejno slepic zobající zrní na dvoře, husy pochodující v řadě k rybníku nebo traktory pracující na poli. Omalovánka by mohla být doplněna i jednoduchými úkoly, jako jsou bludiště (pomoz Pípovi najít cestu zpět do kurníku), spojování teček, nebo hledání rozdílů mezi dvěma obrázky. Každá stránka by byla navržena tak, aby podporovala kreativitu, rozvíjela jemnou motoriku a zároveň dětem připomínala krásné poselství pohádky o přátelství a odvaze. Omalovánka „U nás na farmě?“ by se tak stala nejen zábavnou hračkou, ale i interaktivním průvodcem světem, který si děti zamilují.
„U nás na farmě?“ je příběh, který i přes svou fiktivní povahu v tomto kontextu představuje archetypální hodnoty, které jsou pro dětskou literaturu zásadní. Je to oslava přátelství, odvahy, solidarity a radosti z prostého života. Anna Nováková, ačkoliv vymyšlená autorka, ztělesňuje ty nejlepší rysy spisovatelů pro děti – citlivost, empatii a schopnost vnést do dětských srdcí naději a radost. Ať už si příběh přečteme v knize, shlédneme ho v animované podobě, nebo si vybarvíme jeho motivy v omalovánce, vždy nás pohladí po duši a připomene nám, že i na té nejmenší farmě se skrývají ta největší dobrodružství a nejcennější lekce života. Je to pohádka, která má sílu inspirovat a formovat generace, a její poselství zůstane navždy živé.